Bolest kyčle, třísla nebo zad – jak poznat femoroacetabulární impingement (FAI syndrom)

Femoroacetabulární impingement je stav, kdy dochází k patologickému kontaktu mezi jamkou kyčelního kloubu a hlavicí stehenní kosti. Díky tomuto kontaktu dochází k poškození labra a chrupavky, což vede k bolesti a omezení v běžném životě. 

Rozlišujeme tři typy změn, které se na kloubu můžou projevit: 

• Pincer / Cam Impingement

Pincer / Cam Impingement

ZDROJ: yourphysio.org.uk

1.  Hlavice kloubu je oploštělá, hlavice kloubu pak do jamky nezapadá a dochází ke kontaktu přesahující části hlavice s okrajem acetabula. Tento typ bývá častější u atletických typů postav. Rizikovým faktorem jsou zlomeniny nebo nekrózy v anamnéze.
2.  Druhým typem změny je naopak hlubší acetabulum při fyziologické velikosti a tvaru stehenní kosti. Při pohybu se hlavice opět dostává do kontaktu s kloubní jamkou a dochází k bolestem kyčelního kloubu.
3.  Třetím typem je pak kombinovaná patologie kyčelního kloubu. Jedná se o vrozenou vadu. Odhaduje se, že až 85% femoroacetabulárních syndromů je tohoto původu. Závažnost onemocnění závisí mimo jiné i na stupni vyosení hlavice femuru z centra kloubní jamky. 

Mezi příznaky řadíme

•  • Omezení hybnosti či bolest kyčelního kloubu při pohybu
•  • Bolesti v oblasti třísel a kyčelního kloubu, v některých případech může bolest propagovat až do přední části stehna
•  • Při pohybu se může objevovat zvukový fenomén lupání
•  • Potíže může zhoršovat sed, nebo například dřep
•  • Potíže s chůzí – změna délky kroku kvůli dráždění, horší stabilita

Diagnostika

Diagnózu by měl stanovit ortoped nebo fyzioterapeut na základě cílených testů. Fyzioterapeut například vyšetřuje hybnost kyčelního kloubu, zjišťuje, v jaké poloze se bolesti objevují aj. Bývá omezený rozsah do flexe a vnitřní rotace v kyčelním kloubu. Svaly v okolí kyčle (ITB trakt, iliopsoas nebo například piriformis) mohou být v hypertonu, či oslabené. Můžeme sledovat i kratší krok na bolestivé straně, s tím související napadání na bolestivou dolní končetinu. Mimo jiné bývá horší stabilita pánve. 

Ve fyzioterapii se můžeme nejčastěji setkat s těmito dvěma testy:

• FABER test: pacient leží na lehátku a obě dolní končetiny má natažené. Terapeut provede pasivní flexi v kolenním a kyčelním kloubu na vyšetřované straně, provede zevní rotaci a položí ji patou na koleno nevyšetřované dolní končetiny. Na straně natažené DK zafixuje pánev a pak jemně zatlačí na koleno vyšetřované strany. Pokud se při tlaku objeví bolest v oblasti třísla, může to být jedna ze známek femoroacetabulárního syndromu.

• FADIR test: stejná výchozí poloha pacienta, jako u předchozího testu. Terapeut ale provádí na vyšetřované straně flexi v kyčli a v koleno, následně addukci a vnitřní rotaci kyčelního kloubu. Pokud je přítomná bolest, opět to může poukazovat na femoroacetabulární syndrom, případně na poškození acetabula.

Terapie

V terapii se snažíme v první řadě přistupovat konzervativní metodou, tedy ideálně bez operace. Při konzervativní léčbě se samozřejmě nesnažíme změnit tvar hlavice ani jamky, ale snažíme se upravit pohybové vzory tak, aby nedocházelo v kyčelním kloubu k dalšímu dráždění. V terapii se tak zaměřujeme na mobilitu dolní končetiny a pánevního pletence, korekci svalových dysbalancí, mimo jiné i na stabilizaci dolní končetiny a kyčelního kloubu. Při terapii lze jako doprovodnou složku využít elektroterapii pro tlumení bolesti. Jedná se například o proudy TENS, interferenční proudy, nebo Träbertův proud v lokalizaci EL4. 

• Dřep - cvik pro posílení dolních končetin

Dřep - cvik pro posílení dolních končetin

Dřep - Dřep - cvik pro posílení dolních končetin

• Holubice - cvik pro zlepšení mobility kyčelního kloubu

Holubice - cvik pro zlepšení mobility kyčelního kloubu

Holubice - pro zlepšení mobility kyčelního kloubu