Svaly

Muskuloskeletální ultrasonografie (mezi lidmi spíše známo jako ultrazvuk) patří mezi zobrazovací diagnostické metody pohybového aparátu. V Kinisi sonografii využíváme pro zhodnocení stavu měkkých tkání (svaly, šlachy, vazy), kloubů a periferních nervů.

Břišní diastáza neboli rozestup přímého břišního svalu je nejčastěji spojována s těhotenstvím a porodem. Tato komplikace se ale netýká výhradně těhotných žen a žen po porodu, ale trápí také např. ženy po menopauze a výjimku netvoří ani muži.

Flossingové pásky jsou elastické a slouží ke kompresi tkáně. Ovíjejí se kolem postižených míst, jako jsou klouby, svaly či celé končetiny.

Muskuloskeletální ultrasonografie (mezi lidmi spíše známo jako ultrazvuk) patří mezi zobrazovací diagnostické metody pohybového aparátu. V Kinisi sonografii využíváme pro zhodnocení stavu měkkých tkání (svaly, šlachy, vazy), kloubů a periferních nervů.

Jemná manuální terapie, která ovlivňuje napětí vnitřních orgánů a jejich závěsných aparátů.

Kineziotejping je bavlněná, elastická a pružná páska, její účinek ve velké míře závisí na způsobu nalepení na povrch těla. Nalepením pásky můžeme určitý sval, fascii nebo šlachu uvolnit (inhibovat), zlepšit látkovou výměnu a urychlit tak regenerační proces.

V léčbě poruch v oblasti pánevního dna využíváme komplexní přístup se zaměřením na individualitu člověka, protože u každého člověka je ideální nastavení těla jiné, jelikož závisí na aktuálním stavu pohybového aparátu a také na individuálních anatomických předpokladech.

Maminky na mateřské jsou obdařeny zvláštním darem – vnímají všechny tělesné signály svého dítěte, na které hned dokáží reagovat jako nikdo jiný. Své vlastní tělo však tak pozorně nesledují a své potřeby často ignorují ve prospěch milovaného potomka. S rostoucí hmotností dítěte, a tudíž i náročností mateřské „dovolené“, se jim to však může vymstít. Co dělat, aby maminky fyzicky zvládaly své mateřství? Na dotaz odpovídala fyzioterapeutka Lenka Augustínová z centra fyzioterapie Kinisi v Praze na servru Výhra na sedm.cz.

Lidské tělo obsahuje 12 párů žeber, přičemž fyzioterapeuti se zabývají zejména léčbou prvních sedmi, u kterých často nacházíme blokády. Při blokádě žebra dochází k jeho rotaci v podélné ose, přičemž bývá jeho horní hrana zanořená buď dovnitř (1-4. žebro), nebo je naopak odklopená (5.-7. žebro). Příčiny vzniku blokád jsou různorodé. Velkou úlohu tu hrají prsní svaly, které jsou většinou oslabené, nebo naopak přetížené. Tyto blokády následně vyvolávají tzv. zřetězené spasmy, které můžou být zodpovědné také za vznik přenesených bolestí ve vzdálenějších částech těla, které zdánlivě s žebry nesouvisí. Opak je však pravdou, protože zablokované žebro může mít vliv i na bolesti hlavy, lokte, kolene nebo např. lýtka.

Téměř každý z nás ví, že před pohybovou aktivitou, ale i po ní by měl být proveden strečink z důvodu prevence případného zranění. Existují dva typy – statický a dynamický. Jaký je mezi nimi rozdíl, kdy konkrétní typ strečinku využíváme a proč?

Koleno trpí, když sedíte a necvičíte. Svaly ochabnou a kloub je náchylnější na zranění. Fyzioterapeutka Lenka Augustínová prozradila v článku s videem pro slovenský server Pluska.sk, proč se vyplatí kolena procvičovat.

Co si pod pánevním dnem vlastně představit? Pánevní dno je struktura složena z vazů a tří svalových vrstev. Pánevní dno nemají jen ženy, ale i muži.

Nejčastějším zdrojem bolesti svalů je spoušťový bod (tzv. trigger point). Jedná se o reflexní svalovou kontrakci, která je způsobená akutním nebo chronickým svalovým přetížením, blokádou, úrazem, prochladnutím, stresovou situací, onemocněním vnitřního orgánu nebo zánětlivým procesem.

Terapie suchou jehlou je akupunkturní technika, která využívá tenkou jehlu aplikovanou přímo do těla člověka. Ve východní medicíně se suchá jehla píchá do tzv. meridiánových drah, kde zvyšují plynutí enegie (qi) a stimulují léčebné procesy.